Nakrátko před víkendem si děti ve třídě jen povídaly o tom, jaké bude v neděli počasí, zda přijde tání nebo vydrží mráz. Když se Petr ráno probudil, hned si šel k oknu a podíval se na venkovní teploměr - bylo -4 stupně. Mráz! Hurá! Kluci a holky si vzali lyže, hůlky a do batohů si balili sendviče a sladký horký čaj v termosce. Na cestu se chystala i paní učitelka Taťána a Petrův táta Vladimír, i oni si vzali lyže s sebou.
V devět hodin ráno je vlak přivezl k lesu. Děti si nasadily lyže a jely po vyjeté cestě, kterou tam někdo zanechal. V zimním lese panoval klid, bylo slyšet jen praskání velkých zasněžených smrků a tu a tam hlasy ptáků.
To je asi hejna vrabců
Tipovala Katka.
Ne, to jsou křížovci. Vrabci nežijí v lesích, bydlí ve městech a vesnicích, takže jejich cvrlikání v lese neslyšíme. A sýkory žijí v lese jen v létě, na zimu odlétají do měst. V lese zimují křížovci, datlové
Vysvětlila paní učitelka Taťána.
Děti si udělaly přestávku, aby si trochu odpočinuly. Paní učitelka Taťána začala počítat děti. Mezi nimi chyběl Václav. Petrův táta Vladimír rychle šel zpět po cestě a brzy se vrátil s rozčileným Václavem.
Představte si, paní učitelko, co ten nepřítel přírody udělal? Sundal si lyže a lezl na strom.
Vyprávěl Petrův táta Vladimír.
Proč jsi tam lezl? Mohl jsi spadnout
Znepokojila se Katka.
Chtěl jsem jen sehnat hnízdo do své sbírky. Stejně je hnízdo prázdné, mláďata vyrostla a odletěla na jih
Vysvětlil Václav.
To není pravda, Václave
Namítla paní učitelka Taťána.
Už na jaře si ptáci začnou stavět nová hnízda a budou používat materiál ze starých hnízd. Takže hnízdo, které jsi chtěl sehnat, se ptákům velmi hodí, a Katka měla pravdu - mohl jsi spadnout ze stromu a zranit se.
Paní učitelka Taťána řekla dětem, že ptačí hnízda se nesmí dotýkat, je lépe je kreslit nebo fotografovat. V hnízdech totiž nemusí být jen lesní odpad, ale mohou se v nich nacházet ptačí parazité, které jsou pro člověka nebezpečné.
Všichni spolu pokračovali dál a kolem poledne si udělali přestávku. Děti nasbíraly suché větvičky. Petrův táta rozpálil oheň, rozpustil v kotlíku sníh, aby si děti před jídlem umyly ruce. Když všechny sendviče snědly, paní učitelka Taťána požádala děti, aby sbalily obaly do jednoho velkého pytle a schovali si ho do batohu.
Proč je prostě nespalíme v ohni?
Překvapeně se zeptal Anton.
Přece z nich nic nezbude.
Obaly sice shoří, ale nebezpečný kouř z hořícího plastu zkazí čistý vzduch v lese
Vysvětlil Petrův táta Vladimír.
Sebraný odpad raději vyhodíme do popelnice, a zbytky chleba necháme v lese.
Ptáci si je sní
Uhodl Petr.
Ptáci, veverky, myši - v lese se život odehrává i v zimě, jen se zvířata lidí bojí a snaží se schovat.
Děti se rozhodly chovat se velmi opatrně. Poté, co si ještě chvíli odpočinuly, se všechny vydaly zpět k vlaku, protože bylo třeba jet domů. Jak děti, tak dospělí byli spokojeni s procházkou zimním lesem.
