V jednom malém, ale velmi krásném městě žila rodina: tatínek Tomáš, maminka Anna, dcery Markéta a Adéla. Když byly holčičky ještě malé, rodina byla velmi soudržná. Maminka a tatínek vždy snili o dvou dcerách, a když se jejich vytouženému přání splnilo, nemohli se radovat. V rodině se často pořádaly oslavy, maminka pekla koláče a večer se celá rodina scházela ve velké světlé místnosti. Celá rodina pořádala společné posezení u čaje.
V zimě celá rodina jezdila na kopec sáňkovat, v létě jezdili ke řece koupat se a hrát badminton. Na podzim všichni nasedli do auta a jeli do lesa na houby, a na jaře vysázeli celý dvůr květinami, které kvetly až do podzimu. A tak by žili dál, radovali se a milovali se navzájem, kdyby jednoho krásného dne…
Ráno nic nenasvědčovalo neštěstí. Děti odešly do školy, maminka s tatínkem do práce, a když se vrátili, našli v poštovní schránce podivný telegram: „Jedu. Čekejte mě. Teta Jadviga
