Dávno, velmi dávno se na Zemi usadila krásná Zima. Štíhlá, s dlouhými bílými kadeřemi, v nádherných šatech vyšitých drahokamy, pyšně se dívala kolem sebe a na její hlavě zářila nádherná koruna. Zima vládla tři měsíce, pak ji střídalo Jaro — světlé, radostné, kvetoucí a laskavé.
A jednoho dne se na Zemi usadila Maslenice — nádherná mladá dívka. Její tvář byla jasná a tváře růžové. Maslenice byla oblečena v krásné dlouhé šaty, v jejích vlasech byly zapleteny různobarevné drahokamy, které krásně zářily na slunci. Nejlepšími přáteli Maslenice byla lesní zvířátka. Každý den je navštěvovala v lese, aby si s nimi hrála a povídala. Maslenice rozuměla jazyku zvířat a vždy jim mohla pomoci.
Jedenáct měsíců se Maslenice neukazovala lidem, žila v lese ve své malé chatce. Teprve s příchodem února se krásná mladá dívka objevila a uspořádala celosvětový svátek. S jejím příchodem se všechno kolem rozmrzlo a Zima se začala nervózně chovat. Vždyť s příchodem Maslenice Jaro nahradilo Zimu.
A tak jednoho dne, když si Maslenice procházela hustým zasněženým lesem, uslyšela rozhovor dvou veverek:
Víš, že letos Zimu nenahradí Jaro!
To není možné! Jak to? Přece po Zimě vždy přijde Jaro!
Ukázalo se, že se Zima letos rozhodla úplně řádít a udělat to tak, aby Jaro už nikdy nepřišlo. Všechno kolem se pokryje ledem a sněhem, každý den bude na ulici vát vítr se sněhem, a sníh zasype všechno kolem. Lidé už nikdy nebudou moci obdivovat rozpuklé listí, krásné časné květy a slunko, které by roztavilo ledové kry a zahřálo by Zemi.
Jak to!
Náhle hlasitě vykřikla Maslenice.
To znamená, že nebudu moci přinést lidem radost a pochutnávat si na mých dobrotách. V takové kruté zimě nebudu moci projít sněhovými závějemi a ledovými krami, a pak naši přátelé zůstanou navždy ve svých domech bez slunečních paprsků, bez zpěvu ptáků a kvetoucích stromů.
Pojď, pojďme společně vyhnat Zimu!
V jeden hlas pískly veverky.
Pomůžeme ti se Zimou vypořádat, i nám se už omrzela! Ty neustálé sněhové bouře, ledové kry, větry a sněhové přeháňky nám nedovolují vesele skákat z větve na větev, všechno je tak kluzké.
Maslenice dlouho přemýšlela a nakonec si něco vymyslela! Zimu je třeba vyhnat teplem a radostí! Zima nemá ráda, když si lidé sundávají své kožichy, radují se ze slunka a radostně vítají Jaro. Musíme zahřát srdce lidem, roztavit led na Zemi, a pak se Zima sama nebude chtít zdržovat.
Maslenice se vydala od domu k domu a prosila každého hospodáře:
Zdravím vás, milý hospodáři! Máme potíže, Zima nechce odejít! Pomyslela jsem si, že bychom se neměli pokusit společně se s ní vypořádat a vyhnat ji, aby Jaro mohlo roztavit led a rozpustit pupen na stromech!
Samozřejmě, milá, samozřejmě, krásko! Co mám dělat?
Hospodáři podporovali dívku.
Prosím vás, každý den pečte palačinky, ne obyčejné, ale s náplní. S marmeládou, s medem, s bobulemi a s houbami! A v kamnech přidejte více dřeva, aby v domech bylo teplo a útulno. Tak společně vyhnanem tu kruhou Zimu!
Lidé začali každý den péct chutné tučné palačinky. Když se nají těchto lahůdek, na jejich tvářích se objeví úsměv, a Zimě se to nelíbí. Nemá ráda, když se lidé tak radují z tepla a útulna. V domech panuje radostná a zahřívající atmosféra, všichni kolem neustále mluví o tom, jak je jim teplo a dobře.
Maslenice se svými lesními přáteli napekla spoustu palačinek s lesními dobrotami. Chodí krásná dívka po Zemi a všechny угощает chutným jídlem.
A aby Zima úplně oslabla, všichni chlapci a dívky se sešli na všech dvorech a vydali se na saních sjíždět z kopců. Letí proti větru, smějí se, radostně křičí:
Ach, Zimo, Zimušku, poslední tvoje dny si užíváme! Radostně vítáme Jaro!
Ale Zima se nevzdávala! Mávla svým rukávem s drahokamy a ledovými figurkami a všechno kolem se znovu zasypalo sněhem. A pak se Maslenice rozhodla Zimu oklamat. Vyrobila si ze větviček, suchého listí a trávy svůj obraz a oblékla ho do svých šatů. Byla to opravdu Maslenice, ale ne ta pravá.
Řekla lidem o svém plánu a ti ho podpořili. S úsvitem postavili vyrobenou Maslenici ze větviček uprostřed vesnice a rozhodli se ji zapálit.
Pravá Maslenice zůstala doma, aby Zima nic nepoznala. Zima se mezitím dívala v ledovém odrazu, co se děje, a nemohla se nabažit radosti.
Lidé mezitím zapálili obrovský oheň kolem figuríny, takový, že všechny sníh, všechny ledové kry na Zemi se roztavily od ohně.
Od té doby pochopila krutá Zima, že s příchodem Maslenice nebude moci vládnout. Předala vládu Jaru a sama se pomalu vytratila, vezmouc si s sebou sněhové bouře, sníh a ledové kry. Nyní lidé s netrpělivostí čekají na příchod Maslenice každý rok, protože s Maslenicí přichází i krásné Jaro!
