Přišel podzim. Dívka Katka se svými rodiči odjela do vesnice navštívit dědečka a babičku. Na tuto cestu se Katka pečlivě připravovala, protože dědeček jí slíbil výlet do lesa na houby.
Počasí bylo nádherné. Katka vyskočila z postele, sotva se začalo rozednívat, a Františka už se potuloval v kuchyni - připravoval proviant na výlet. Houbaři snídali, oblékli se, vyšli z domu a vydali se na konec vesnice. Pak přes pole došli k okraji lesa. Stromy si už stihly obléci do barevných šatů. Skrz větvičky svítalo podzimní sluníčko. Mezi keři se třpytila tenká, lehounká pavučina. Ve vzduchu voněly houby.
Sotva Katka vstoupila do lesa, už viděla houbu. Přiběhla a vytrhla ji ze země spolu s kořenem.
Dědečku, podívej se, jakou jsem našla houbu!
Houba je dobrá, ― zamračil se dědeček, ― ale že jsi ji vytrhla s kořenem ― to je špatné. Příští podzim na tomto místě nevyrůstne nová houba. V tvém košíčku leží malý nožík. Tím jsi měla houbu uříznout. Pak bys nepoškodila houbovnici.
Dobře, dědečku, příště si určitě vezmu nožík, ― řekla Katka a šla po stezce hlouběji do lesa bez pohledu zpět.
Vidí: vpředu na stromě vysoko visí ořechy. Chtěla si jich nasbírat. Našla velkou hůl a začala je sráží. Nasbírala ořechů, ohlédla se, a dědečka nikde neviděla. Katka se vyděsila: kam jít? Už se jí objevovaly slzy v očích. A František vyšel zpoza stromu.
Katko, v lese se nesmíš oddalovat od starších. A když mě ztratíš z dohledu, musíš hlasitě volat "Haló". Jinak mi bude trvat dlouho, než tě najdu.
Dědečku, už se od tebe nebudu daleko vzdalovat, ― řekla radostně dívka, ― podívej se, co jsem nasbírala!
Dívka vytáhla ořechy z kapsy. František se podíval na Katčinu ruku a usmál se.
To jsi nasbírala žaludy. Takové ořechy jsou nejlepší pochoutkou pro divočáky a pro veverky, dokonce i některí ptáci je rádi klují.
Znamená to, že jsou úplně nepoužitelné a měla bych je vyhodit? ― zeptala se dívka.
Když se vrátíme domů, naučím tě, jak si z žaludů vyrobit panáčky! ― odpověděl Katce dědeček.
František s vnučkou pokračovali v procházce podzimním lesem. Katka si nasbírala velkou zářivou kytici z listů pro maminku. Pak našli velký pařez, který jim sloužil jako jídelní stůl, a jedli. Dědeček угостил Katku bonbónem. Ona si bonbón rozbalila, papírek hodila na zem a bonbón si dala do pusy.
Katko, prosím tě, zvedni si ten papírek, ― požádal František, ― tady není nikdo, kdo by po nás uklízel. Tento papírek může způsobit mnoho škody lesním obyvatelům, a přece jsme u nich na návštěvě.
Ó, dědečku, jak se mi v lese líbí! Jen je tolik pravidel, která musíme dodržovat... ― vykoktal Katka.
František vidí, že jeho vnučka je unavená. Začali se vracet z lesa. Přišli domů a Katka hned od dveří začala mamince vyprávět o všech dobrodružstvích, která ji potkala, a o tom, jak se správně chovat v lese. Maminka Světla si dala zářivou kytici do vázy a dědeček začal učit dívku, jak si z žaludů vyrobit různé figurky.
Jaký měla Katka zajímavý víkend! Určitě o něm bude vyprávět svým spolužákům. A krásný podzimní výrobek si vezme do školy! A ty, malý, půjdeš si na procházku do lesa? Budeš dodržovat pravidla chování v přírodě? Přeji ti, aby ses nasbíral spoustu zajímavých materiálů na podzimní výrobky do školky a do školy!
