Žila jednou kočka máma a měla malého synečka — koťátko, kterému říkala Pušálek.
Žili v husté lese v domečku u myslivce. Koťátko mělo šťastné dětství, milovala ho máma, která mu každý den lovila myšky a hrála si s ním na schovávanou.
Hospodář myslivec si ho večer sazoval na kolena a dlouho hladil jeho měkkou srst, a Pušálek z radosti vrčel.
Kolem domu bylo mnoho zajímavého, koťátko mělo rádo všechno zkoumat, lezlo do nory pod pařezem, hrálo si s opadanými listíčky, греlo se v paprscích slunečka, rozvalené na verandě.
Jednoho časného rána se koťátko probudilo vedle mámy a vyprávělo jí, že mu přišel zajímavý sen. Jakoby měl spoustu přátel, vesele si s nimi hráli a bavili se.
Malý Pušálek se zarmoutil, když si uvědomil, že to byl jen sen. Rozhodl se, že si určitě najde přátele, protože být sám je velmi nudné.
Když máma kočka odešla na очередní lov, koťátko se nenápadně vykradlo z domu a vydalo se po cestičce směrem k lesním houštinám.
Když se jimi probral, odvážný Pušálek se ocitl na malé loučce, kterou protékal potůček. Když se přiblížil blíž, viděl v водě ryby, pokusil se s nimi promluvit, ale všechny mlčely.
Když překročil potůček, koťátko pokračovalo dál. Když prošlo ještě kousek, málem se srazilo nos na nos s vlkem. Pušálek se pokusil s vlkem promluvit, ale ten jen ukázal zuby a pokusil se koťátko chytit, malý zvířátek se mu sotva podařilo utéci.
Když se probral houštinami keřů, koťátko potkalo krásnou zrzavou lišku, nabídlo jí své přátelství, načež se lišce usmála a olizla si rty. Pomalu se začala přibližovat k Pušálkovi, chtěla si ho chytit a sníst. Ale malý cestovatel se stihol vyšplhat na vysoký strom, koťátko na něm sedělo, dokud se lišce neomrzelo jej hlídat.
Poté, co liska odešla, koťátko slezlo ze stromu a už se chystalo vrátit domů, protože si uvědomilo, že si přátele nenajde.
Ale najednou uslyšelo veselé hlasy a vydalo se tím směrem, odkud se ozývaly. Na loučce, kde se koťátko již ocitlo, se hemžily malé zajíčky, po stromech skákali veverčata, a dokonce zde byla i malá ježčata. Hráli si na veselou hru na honěnou.
Koťátko se slušně se všemi pozdravilo a požádalo si, aby si s nimi mohlo hrát. Malí lesní obyvatelé obklopili Pušálka a zajímavě si ho prohlíželi. Koťátko jim vysvětlilo, že bydlí v domečku u myslivce, ale bez přátel mu tam je nudno. A pak veverčata, zajíčka a ježčata nabídla své přátelství. Na tuto nabídku Pušálek s radostí přistoupil.
Malí zvířátka si hrála skoro celý den a během hry si nevšimla, že slunečko se již začalo skrývat, venku se stmívalo. Pak veverčata nabídla, že koťátko doprovodí domů a slíbila, že mu budou chodit navštěvovat každý den, aby si zahráli. Zajíčka se také prosila na návštěvu k Pušálkovi, čemuž se koťátko velmi radovalo.
Koťátko se vrátilo domů, máma kočka se velmi radovala, byla znepokojena, protože v lese číhá na malé zvířátka mnoho nebezpečí. Ale koťátko ji uklidnilo a vyprávělo jí o své cestě a že si našlo spoustu přátel. Máma kočka se za svého synečka radovala.
Pušálka teď každý den navštěvovali jeho přátelé, někdy po jednom, někdy všichni najednou. Vždycky si našli, čím se zabavit, protože s přáteli je to vždycky veselejší.
