Žil-byl Jeřáb. Měl rád stavění domů a mnoho zvířat a ptáků, která se na něj obrátila, zůstalo spokojeno s jeho prací.
Jednou se na něj na stavebním fóru obrátila Lišačka:
Poslouchej Jeřábe, chci vybudovat stavební družstvo pro lišky. Jsou unavené, že sedí v norách, chtějí žít jako lidé. Když mi postavíš bytový dům, pěkně ti zaplatím.
Jeřáb se zamyslel, v lese to ještě nikdo nestavěl, a Lišačka dávala záruky, že má spoustu klientů, "věc slibovala být výnosná".
Své úvahy si podělil se svým nejlepším přítelem Datlou.
Ale ten negativně pokrčil hlavou:
Nezapletej se s touto podvodnicí! Už dlouho něco chystá! Slyšel jsem, že bydlela u Zajíce, pak ho vypověděla z domu, vyhodila ho na ulici a zůstala tam sama. Bídák teď nocuje u přátel, nikdo mu nemůže pomoci.
Jeřáb si názor přítele vážil a myslel si, že odmítne, ale ranní videohovor Lišačky přes Skype ho přesvědčil:
Přijď dnes ke mně na obchodní oběd, partnere. Něco si dáme, všechno si ujasníme a pak se rozhodneme, co dál.
Dobře Lišačko, přijdu!
Nečekaně sám pro sebe odpověděl Jeřáb, upřímně řečeno, něco by si rád dal.
V určený čas už seděl u Lišačky u stolu.
Zatímco se ona potácela u sporáku, Jeřáb se rozhlédl. Chalupa byla solidní, zděná, bylo vidět, že ji stavěl vážný majitel. Pochválil ji za bydlení.
Zůstalo to po bývalém manželovi!
Chytře se usmála majitelka a postavila na stůl dva talíře.
Prosím, ochutnej ovesnou kaši. Velmi výživná, hlídám si stravu.
A začala s chutí jíst.
Jeřáb se podíval na svůj talíř - kaše byla rozmáznutá po talíři. Pokusil se ochutnat, ale jeho zobák jen narážel na talíř. Jeřábovi to bylo nepříjemné a odmítl угощение.
Když ho pozorovala, Lišačka navrhla:
Dobře, partnere, netrápej se. Dej mi to.
Vzala talíř a hned všechno snědla.
Když bylo s jídlem hotovo, Lišačka se podívala na čas v telefonu a uzavřela:
Omluv mě, milý, nemám ti už co nabídnout, ale musím jít na schůzi. Příště u tebe večeřujeme a zároveň si od svých klientů seberu zálohu na stavební materiál a přinesu ti ji!
Jeřábovi nejdřív sebral řeč její drzost a chování, ale nic na sobě neukázal.
Najednou se rozhodl neodmítat:
Dobře Lišačko, domluveno, přijď!
Odpověděl a odešel od lišky hladový.
Když se Datl dozvěděl o "obchodním obědě", plácl přítele po rameni se slovy:
Co jsem ti říkal?! Tě podvede!
No, já nejsem hlupák!
Odpověděl ten.
K Jeřábovi domů přišla Lišačka spokojená a přesvědčená o úspěchu. A aby neztrácela čas, rychle si sedla ke stolu s úmyslem se pěkně navečeřovat, o věcech mlčela.
A Jeřáb s bezstarostným výrazem postavil na stůl dva shejkery s výživným koktejlem:
Já také hlídám linii a večer jím minimálně kalorický oběd. Угощайся!
A začal pít koktejl.
Lišačka se snažila pít, točila se kolem lahve všemi způsoby, ale горлышко bylo velmi úzké. Nic jí nevyšlo.
A majitel mezitím vypil všechno a říká:
Omluv mě, milá, nemám ti už co nabídnout. A já musím jít, mám podepsání smlouvy s Bobrem na stavbu hráze. Takže příštích půl roku budu zaneprázdněn. Až budeš odcházet, nezapomeň zadat kód na vrátka.
A hned dodal.
A liskám v norách pozdrav, díky tobě budou tam ještě dlouho bydlet!
Lišačka, když pochopila, že tu není co získat a její zákeřný plán byl odhalen, odešla s nespokojením. Od té chvíle přestala s Jeřábem komunikovat.
Brzy všechna zvířata a ptáci mluvili o podvodu a machinacích podvodnice. Vypukl velký skandál. Lišačka musela vrátit peníze liskám, Zajícovi chalupu a vůbec utéct z lesa.
A Jeřáb říkal Datlovi:
Vidíš, přítele, ať se chytračí a lže, jak chce, pravda se neutopí a vždycky vyplave na povrch!
Čtěte pohádky a nikdy se nedostanete do podobné situace.
