V jednom vesnickém domku žilo kotě. Mělo rezavou srst s tmavými skvrnami, úplně jako jaguár. Rádo běhalo po dvoře za sluníčky, ale nejvíce se mu líbilo si hrát s babičiným vlněným klubkem. Babička ho tam pořád zapomínala.
Kotě žilo bezstarostným životem, jen dvůr hlídající psík na něj občas štěkal a nutil ho běžet do domu. Ale něco ho přece jen trápilo: bál se tmy. Jakmile noc zahalila zemi tmavým pokryvačem, bylo nemožné kotě z domu vylákat žádnými slovy.
Podělilo se o své strachy s maminkou a tatínkem. Rodiče byli velmi starostliví a pozorní a vždy projevovali vůči kotěti empatii. Empatie je, když se chceš někoho tak moc pochopit, že se snažíš vidět svět jeho očima.
Maminka-kočka a tatínek-kocour vysvětlili synovi, odkud se mohly jeho strachy vzít. Také mu řekli, že kočky vidí v tmě velmi dobře, mnohem lépe než mnoha jiná zvířata a dokonce i než lidé. Ale to nepomohlo.
Pak maminka řekla kotěti, že jednoho dne zapomene na všechny své strachy, protože v létě se mu stane něco zvláštního. Kotě se hned začalo zajímat, jestli to bude strašné? Maminka řekla, že to bude něco zvláštního. Od toho dne kotě netrpělivě čekalo na tajemnou událost. Venku byla brzy jaro – nezbývalo dlouho.
Přišlo léto. Jednoho dne se maminka přiblížila k kotěti a řekla, že v noci půjdou do lesa. Kotě se velmi vyděsilo, ale pak mu bylo zvědavé, co se bude dít v tom tmavém lese? Je tak strašný a nejasný, ale tajemný.
Když se výprava začala, maminka vyprávěla, že kočky jsou stvořeny pro noční život: samy si procházejí, pronikají do tmy, loví, lezou po stromech. A velké oči s úzkými zornicemi jim pomáhají vidět, i když není ani kapka světla. A od té chvíle se malé kotě začne učit všechny kočičí moudrosti.
Najednou kotě pocítilo, že se s ním děje to, co se mělo stát. Něco v něm šeptalo, že se tmy nemusí bát, že v ní není nic špatného.
Bohužel maminka-kočka a malé kotě se nepodařilo chytit myšku, ačkoli se velmi snažily. Ale kotě se z noční lekce hodně naučilo.
Kočka den za dnem učila kotě být samo sebou, nebát se obtíží a překonávat je. Samozřejmě to vůbec neznamená, že se kotě ničeho dalšího nebálo. Ale strach z tmy ho už nenavštěvoval. Tma se stala jeho přítelem.
