Petarda jménem Petra žije ve velkém obchodě "Zábavníkovo". Jak se tam dostala, si nepamatuje, ví jen, že ji přivezli v dřevěné bedně plné stejně barevných petard.
Sousedky Petry vyprávěly, že viděly skrz malou skulinku v bedně, jak pluly po moři a jely v nákladním autě. To je všechno, co Petra ví. V obchodě se jí velmi líbí - bydlí tam i další sváteční věci.
Nejdůležitější v obchodě jsou ohňostroje. Jsou velmi krásné, ale zároveň nebezpečné. Tak prostě si je nekoupíš, a navíc stojí velmi draho. A ohňostroje vždy žijí v barevně malovaných krabicích po několika kusech! Nikdy se jim nenudí.
Nejveselejší v obchodě jsou bengálské ohně. Jsou různé, ve tvaru hvězdičky nebo srdíčka, někdy i ve tvaru stromečku. Tyto zažehlovací tyčinky nikomu nedají pokoj. Pořád se smějí a šeptají si, rozsvěcují se navzájem.
Ale petardy Petra nemá ráda. Nejsou si s nimi blízké. Jsou zlé a lstivé. Pořád se snaží někoho vyděsit nebo chytit za prsty. S nimi musíš být vždycky opatrná, jinak se můžeš nechtěně na jednu šlápnout! Petardy vybuchují vždycky nečekaně a hlasitě, a kupují si je velmi často.
Petra žije v "Zábavníkově" už několik let, prošlo jí rukama mnoho sváteční krabic. Když přijdou nové, Petra je vždycky s radostí provádí. Ale je tu jeden problém - nikdo ji z nějakého důvodu nechce koupit.
V noci, když se na obloze rozsvítí hvězdičky, Petra sní o tom, že se brzy dostane do středu pozornosti na nějaké velmi důležité oslavě. Tak moc chce s hlasitým zvukem rozletět své třpytky všemi směry, aby přinesla lidem radost.
Ale roky plynuly a Petra pořád jen seděla a sbírala prach na polici. A rozhodla se, že je čas, aby se dostala na oslavu sama. Jednoho dne před Novým rokem přišla do obchodu holčička s mámou a tátou. Dlouho si vybírali ohňostroje, koupili si bengálské ohně, ale petardy si nekoupili.
Petra počkala, až holčička půjde kolem, a skočila jí přímo do rukou. Holčička si pečlivě prohlédla velkou krásnou petardu a běžela k mamě a tátovi, aby ji koupili. Ti souhlasili a Petra se konečně dostala ven z obchodu. Celou cestu domů si představovala, jak bude zářit na oslavě. Byla na sebe pyšná, že si vymyslela takový chytrý plán.
Když přišel večer a všichni hosté se sešli u novoročního stolu, Petra pozorně sledovala vše, co ji obklopovalo. Nejdřív zapálili bengálské ohně. Petra se usmála na své známé, věděla, že se na tuto oslavu těšili stejně jako ona.
Přišel čas na rozdávání dárků, hosté se začali hemžit, vytahují z pod stromečku krásně zabalené krabičky. A najednou holčička řekla: "Pojďme otevřít petardu!". Všichni s tím souhlasili a tuto důležitou úlohu si vzal na sebe táta.
Petra zadržela dech.
Jednou - vezme si ji do rukou.
Dvakrát - zaželejí si přání.
Třikrát - táta vypálí petardu,
osypávajíc všechny třpytivými třpytkami.
Petra se směje, letí po bytě. Usedá na televizi, zalétá pod koberec a usedá na novoročním stromečku. Jaká to oslava!
Stálo to za to tak dlouho čekat!
