Žil-byl na světě chlapec jménem Antonín. A byl jako všichni chlapci — trochu neposedný, rošťácký a veselý. Přesto znal míru — pomáhal mamince, pilně dělal úkoly a občas dokonce uklidil i ve svém pokoji.
Ale Antonín měl jeden nedostatek: vůbec si nevážil hraček. Ať mu rodiče koupili cokoliv, všechno se rozbilo.
Přinese maminka obrovského transformera, a Antonín ho zapomene na lavičce.
Tatínek koupí dovážený tank, a chlapec ho hned rozebere a díly vyhodí.
A ať se maminka s tatínkem snažili sebevíc, Antonín se k hračkám nechoval s úctou. Jednou rodiče dokonce zaslechli, jak kamarádovi říká: „Táta s mámou mi koupí další.