Mnohá léta nazpět v jednom malém městečku na samém břehu moře žil jeden muž. Dveře jeho domu byly vždy otevřené, protože byl velmi laskavý a lidem vždy pomáhal. Jeho oči zářily, jako by se v nich odrážela voda, a když začal mluvit, jeho hlas uklidňoval a neuvěřitelně fascinoval.
Od dávných dob k tomuto muži přicházeli lidé pro různou pomoc. Někdo prosil, aby nahlédl do budoucnosti a vyprávěl, jaká bude úroda v příštím roce. Některým lidem muž pomáhal překonat nemoc. Všichni věřili, že má tento člověk nadpřirozené schopnosti, díky kterým byli všichni lidé v tomto městečku šťastní. Všem a vždy muž přispěchal na pomoc, proto ho nazývali — Čarodějem.
Nikdo z obyvatel města nevěděl, kolik je tomuto Čarodějovi let. Jeho oči byly veselé a mladé, vlasy měl zcela šedivé, a jeho pohled byl klidný, hluboký a moudrý.
Každý den otevíral dveře svého domu těm, kdo potřebovali pomoc. Čaroděj také uměl slyšet to, co ostatní slyšet nemohli. Šedovlasý muž bez problémů mluvil s ptáky jejich jazykem, rozuměl zvířatům a přátelil se se stromy a květinami. Když se podíval na oblohu a vyslovil tajemná kouzelná slova, Čaroděj mohl předpovědět déšť, sníh nebo bouři.
Každý v městečku věděl o existenci Čaroděje, ale odkud přišel a kolik mu je let — to byla tajemství tajemství. Mnozí říkali, že kdysi byl obyčejným člověkem. Stejně jako všichni ostatní obyvatelé tohoto města. Ale pak se něco stalo a získal úžasný dar kouzel. Nyní Čaroděj žije sám na břehu moře a jeho posláním je pomáhat všem, kdo potřebují pomoc, a dělat obyvatele přímorského městečka šťastnými.
V mnoha domech se děti večer ptaly rodičů na osud Čaroděje. Bylo je tak zajímavé, odkud má takové neuvěřitelné schopnosti a jak jimi ovládá. Vždyť to je opravdový zázrak — kouzelnictví!
Jednoho dne se o Čarodějovi dozvěděli lidé ze sousedního města a chtěli si kouzelníka přilákat k sobě. Zde byli všichni pochmurní, zlí a nespokojení, slunce v jejich městě svítilo velmi zřídka, a úsměvy na tváři bylo možné vidět jen tehdy, když se někomu udělalo špatně.
A tak jednoho dne se tito zlí a nespokojení lidé vydali za Čarodějem. Vnikli do radostného města a začali všechno kolem sebe bít, ničit a lámat.
Kde bydlí váš Čaroděj?
Křičeli, vlamují se do dveří každého domu.
Vezměme si ho od vás a bude plnit naše příkazy.
V tu dobu Čaroděj cítil, že se něco chystá. Vyšel na břeh moře, podíval se na oblohu a něco si pošeptal.
V tu chvíli ho někdo zavolal:
Čaroději, pomoz! V městě se děje něco hrozného! Nějaký lidé chtějí, aby sis s nimi šel a dělal všechno, co si budou přát!
Nebojte se, všechno si spolu poradíme!
Klidně odpověděl muž.
Ale jak? Vždyť kouzelnictví máš jen ty! Jen ty nás budeš moci ochránit před všemi problémy a těmito zlými lidmi.
Pochybovavě se ptali vystrašení obyvatelé města.
Poslouchejte mě pozorně a snažte se pochopit podstatu toho, co vám teď řeknu!
Klidně prohlásil Čaroděj.
Kouzelnictví — je uvnitř každého z vás! Chci, aby každý na chvíli zavřel oči a poslouchal sám sebe.
Lidé se řídili radou Čaroděje. Každý z nich zavřel oči, hluboko se nadechl a cítil, že spolu s ním dýchá i země.
To je neuvěřitelný pocit!
Prohlásil jeden z lidí.
Slyším zvuky přírody. Slyším, jak moře šeptá, že nám pomůže zvládnout všechny těžkosti a za každou cenu ochráníí naše město před zlými lidmi. Slyším, jak vítr šumí a jakoby laďuje můj vnitřní svět na dobro.
Hned poté tohoto muže podpořili i další lidé, kteří přišli k Čarodějovi pro pomoc.
Čaroděj se podíval na okolí a prohlásil:
Teď už víte, co je to kouzelnictví. Předal jsem vám své znalosti, nyní si budete moci poradit se všemi potížemi. Kouzelnictví není jen schopnost rozpoznávat zvuky přírody, ale také schopnost slyšet její rytmus a také rytmus svého srdce. Pouze v harmonii se sebou a přírodou budete moci hory přenášet a žít v dobru a štěstí.
Lidé poděkovali Čarodějovi a vydali se domů. Už se stmívalo a všichni se museli vrátit domů. Když se vrátili do města, najednou viděli, že zlí lidé zmizeli.
Následující den se obyvatelé městečka opět vydali k Čarodějovi, aby mu vyprávěli, co se stalo, a aby ho potěšili tím, že městu už nehrozí nebezpečí.
Ale když přišli na břeh moře, viděli na místě domu jen samotný strom, který tiše šuměl listím a jakoby se snažil něco říci. Lidé se přiblížili, zavřeli oči a znovu poslouchali rytmus přírody.
Teď už víte, jak si pomoci sobě a druhým, jak žít v harmonii a dobru.
Každý z nich slyšel hlas Čaroděje uvnitř sebe.
Od té doby se muž v těchto krajích už nikdy neobjevil. A o existenci zlých lidí obyvatelé městečka zcela zapomněli.
Nyní si mohli poslouchat navzájem, poslouchat svůj vnitřní hlas. Obyvatelé se naučili rozpoznávat zvuky a přání přírody, obklopila je harmonie, dobro a klid.
Ukazuje se, že kouzelnictví je v každém z nás, a my sami jsme skutečnými tvůrci šťastného a klidného života!
