V jednom městě žil malý veselý Pramen. Od rána do večera jeho vody tekly pro potřeby místních obyvatel. Ti těžce pracovali a Pramen věděl, že bez jeho vody by prostě nepřežili, a snažil se ze všech sil. Byla to těžká práce, protože Chytráci se snažili mu cestu zablokovat a sami užívat živé vody. Ale Pramen věděl, že se musí probojovat a dodat vodu lidem, bez ohledu na všechno.
Pramen radostně dospěl k velkému jezeru a odpočíval si, rozpouštějíc se v něm. Ale každý den se východem slunce znovu a znovu začínal svou cestu. Jednou, když se díval na to, jak se mraky hravě odrážejí v něm, si nevšiml nebezpečí a spadl do velkého dřevěného sudu, který byl z poloviny naplněn zatuchlou, stojatou vodou.
Proč jsi mě probudil, Chytrá vodo?
Zeptala se tmavá, zapáchající hmota.
Prosím vás, odpusťte mi
Řekl Živý Pramen
Ale jak můžete takto žít?
A co?
Líně se zvedla Těžká Voda
Ty jsi svobodný, ale já nemohu nic změnit... Ach
Zamyšleně zašeptala, vypouštějíc z úst tmavé, těžké bublinky
Kdybych jen mohla být na svobodě, chodit, kam chci, dělat, co chci.
Proč tedy žiješ v sudu? Odejdi odtud!
Řekl Živý Pramen.
Nemohu, je to moje místo!
Řekla Těžká Voda s rezignací v hlase.
To je snad!
Vykřikl Živý Pramen a naštvaně pleskl vlnou
Pomůžu ti odsud utéct, ale výměnou mi slíbíš, že když si tě někdo přijde pro pomoc, ty také pomůžeš tomu, kdo je v nouzi. Ale nejdřív mi řekni: umíš poslouchat ostatní?
Nevím
Třásla se Těžká Voda od předtuchy svobody.
Tak dobře, nejdřív ti pomůžu utéct odtud a stát se silnou a čistou vodou. Musíš běžet a běžet, dokud nepomůžeš třem Královstvím.
A když se mi to nepodaří?
Pak se navždy změníš v těžké, zapáchající bažiny.
Voda nechtěla být bažinou, a navíc jí dodávalo sebevědomí, že není sama, že je s ní Živý Pramen. Mnoho obtíží a zkoušek čekalo na vodu ze sudu, ale říkala si: "Musím to zvládnout, musím!".
Ať už uplynulo málo či mnoho času, jednoho dne uslyšela voda od lidí: "Podívej, podívej, jaký krásný Pramen!". Voda se ohlédla, aby se radovala ze svého přítele Živého Pramene, ale nikdo vedle ní nebyl. A pochopila, že to o ní lidé říkají Krásný Pramen.
Tak to je ten chytrák Živý Pramen, ukázalo se, že jsem všeho dosáhla sama, ukázalo se, že také mohu hodně. Zůstanu žít na těchto krásných místech, kde je tolik dobrých, pracovitých a starostlivých lidí. Oni se budou starat o mě a já se budu starat o ně. Protože má síla je nekonečná, to bude mým tajemstvím pro lidi, mou tajnou zprávou života!
