Probudil se myšák Suchařík brzy ráno, vyskočil z norky a běžel na mýtinku podívat se, kolik lesních jahod za noc dozrálo, a nasbírat je do malého hrnečku. Moc rád maminku hostil voňavou lahůdkou.
Najednou vidí: na pěšince leží klobouček. Slaměný, krásný, růžovo-modře kostkovaný. Suchařík měl radost.
To je ale nález! Bude to můj deštník – spokojeně přemýšlel. – Když bude horko, ochrání mě klobouček před sluncem, a když bude zamračeno, před deštěm.
Sotva to pomyslel, přiletěl malý mráček a spustila se letní přeháňka. Myšák se schoval pod klobouček a nenamokl. Zůstal suchý. Když přestalo pršet, vylezl Suchařík zpod kloubku-deštníku a v tu chvíli seskočila z jedle veverka Ryšavka s huňatým ocasem a řekla:
Ach, jaký krásný klobouček! Můžu si ho, prosím, na chvilku zkusit? Jsem přece velká módní dáma a ráda se krásně oblékám.
Ryšavka si klobouček nasadila, vytáhla kapesní zrcátko a začala se obdivovat:
Brzy půjdu na návštěvu, tak to bude moje nová parádička.
Najednou ze staré duby přiletěla vrána Matylda a zakrákala:
Dejte mi ten klobouček! Bude to moje hnízdo. Natáhnu do něj mech, bude tam suchо a teplo. Budou tam bydlet moje mláďata.
Vrána klobouček popadla a položila ho na větve staré duby. Tu přifoukl silný vítr. Klobouček byl velmi lehký, na větvích se neudržel a spadl přímo do rybníka, kde žil žabák Tomášek.
Hurá! Kvak-kvak! Kvak-kvak! – zaradoval se Tomášek. – Teď budu mít loďku. Budu plavat a pluju po vlnkách, až zafouká větřík. Můžu na téhle skvělé loďce vozit i své kamarády.
Žabák skočil do klobouku-loďky.
V tu chvíli všechna zvířata uslyšela, že se v křoví někdo schoval a hlasitě pláče. Nahlédli pod větve a uviděli, že mezi trávou sedí na zemi malá holčička.
Proč pláčeš? – zeptali se.
Jak bych neplakala? Šla jsem na mýtinku nasbírat jahody na jahodový koláč, nasadila jsem si svůj oblíbený klobouček a ztratila jsem ho, když jsem sbírala voňavé lesní jahody. Větřík-školák foukl a odnesl ho. A tenhle klobouček mi babička dala k narozeninám.
A holčička se rozplakala ještě víc.
Neplač, – litovala holčičku zvířata – našli jsme ho. Líbil se nám tvůj klobouček. Ale je moc dobře, že se našla jeho paní.
Holčička se zaradovala, nasadila si klobouček na hlavičku a seděl jí moc hezky.
Vzala si košíček zralých lesních jahod, poděkovala lesním obyvatelům a spokojeně utíkala domů. Rozhodla se, že až babička upeče chutný jahodový koláč, všechny lesní zvěře jím určitě pohostí.
Атрибуты к сказке
Персонажи
Вопросы для обсуждения сказки?
- Куда собрался идти Сухарик рано утром?
- Где он нашёл шляпку? Какая она была?
- Как решил использовать шляпку мышонок?
- Для чего нужна была шляпка белочке? Как белочку звали? (Рыжуля)
- Что бы сделала со шляпкой ворона? Как птицу звали? (Матрёна)
- Как оказалась шляпка в воде?
- Как захотел использовать шляпку лягушонок? Как его звали?
- Почему плакала девочка?
- Кто ей подарил шляпку?
- Что делала девочка в лесу?
- Какая была девочка?