Předehra a zákulisí pohádky o carovi Saltánovi
2 454

Předehra a zákulisí pohádky o carovi Saltánovi

Autor:
Pozoruhodná autorská pohádka je předehrou k slavné Puškinově pohádce o carovi Saltánovi. Vypráví o Mořském carovi, strýci Černomorovi, bohatýrech a carevně Labuti. Je určena dětem školního věku.

Jubileum Mořského cara

Mořský car a strýc Černomor hráli karty, prostou hru Hlupák. Car podváděl jako vždy. Černomor dělal, že to nevidí.

Ale to je nuda! zvolal Mořský car.

Tobě se nikdy nic nelíbí, zamumlal strýc Černomor, zahrajeme si raději šachy.

Včera jsme hráli, a ty jsi mě nestydatě porazil, připomněl car.

Černomor se ušklíbl, poškrábal se na hlavě a najednou navrhl:

A co kdybychom si zahráli živé šachy!

Jak to myslíš? Oči Mořského cara zajiskřily nadšením.

Mořští koníci budou šachovými koňmi, jen potřebujeme najít dva páry černých a bílých. Chobotnice postavíme jako věže, zarazil se Černomor, protože jeho fantazie tu zadrhla.

Pěšci budou krevety, řekl car.

Znám ryby se jménem humuhumunukunukuapuaa. Co kdybychom je požádali, aby byly šachovými střelci? navrhl strýc.

Takový název přece neexistuje! Jak sis ho zapamatoval? divil se car.

Černomor vytáhl z kapsy zlaté kroužkové brnění a list mořské řasy. Speciálním mořským inkoustem na něm bylo napsáno: „Humuhumunukunukuapuaa neboli ostnák Picasso“.

Tohle mi napsala sama rybka, pronesl Černomor důležitě.

Ano, s takovým jménem přímo do střelců! rozhodl Mořský car a pak rozkazovacím tónem dodal: Do dam pošleme rybu-balónku a králi budou mořské hvězdice.

Car bez dlouhého přemýšlení zavolal dvorního písaře a přečetl mu výnos o povolání mořských obyvatel do živých šachů.

Druhý den se živé šachy objevily před jasnýma očima Mořského cara. Šachovnici namalovali na písečné dno hned za carským palácem. Pole vyplnili černým a bílým pískem.

Mořský car a Černomor se nad svými vojsky pohybovali na velkých mořských želvách. Několik dní probíhala veselá hra. Nejprve všichni zmateně létali nad deskou, jen pomalé mořské hvězdice líně pohybovaly rameny a nezapomínaly při tom filtrovat vodu, aby našly potravu. Potom si na hru zvykli a sehráli se.

Ale i živé šachy car brzy omrzely.

Černomor navrhl panovníkovi kolo mořských vil, veselé souboje medúz i hru v mořském vybíjení, jenže splín nechtěl odejít. Situaci zhoršil carův zub, který začal bolet…

Povolali na pomoc rybu-chirurga. Černomor se mezitím na své želvě vydal navštívit Čarodějku.

Vypadáš smutně, Černomore, řekla Čarodějka soucitně, zase se Mořský car trápí?

Už ani nevím, čím ho rozveselit, klidně bych začal válku s rejnoky, povzdechl si Černomor.

Ne, válku nepotřebujeme! rozhodně prohlásila Čarodějka. Raději navrhni carovi, ať oslaví své narozeniny. Hosté mu přinesou spoustu dárků a bude mít co dělat.

Jenže narozeniny má až za půl roku, namítl Černomor.

A seznam hostů sestavit, ceremoniál vymyslet, jídelníček? Práce je dost, tak se do toho pusťte.

Dřív to vždycky vymýšleli dvorní úředníci: Strážce etikety, hlavní zábavní mistr a hlavní kuchař.

Copak jsi zapomněl? Vždyť má devětadevadesát let! Vaši dvořané dělají každý rok totéž: ani trochu rozumu, ani trochu fantazie, zamračila se Čarodějka.

Přesně tak! vykřikl Černomor. Už dlouho chci vidět modrého draka, ale Strážce etikety ho nechce pozvat! Tak ho pozveme my!

Vždyť je přece úplně malý, podivila se Čarodějka, mezi hosty si ho nikdo nevšimne!

Tak mu uvař lektvar na zvětšení, a před všemi se ukáže v plné kráse! nenechal se zaskočit Černomor.

Tím se rozloučili. Černomor se vrátil do paláce, zatímco Čarodějka odešla do své velké knihovny hledat recept na zvětšovací lektvar pro draky.

Mořskému carovi se nápad, že si svou oslavu připraví sám, velmi líbil, dokonce mu přestal bolet zub. Devadesát devět let není žert, tak krásné výročí! Nejprve sestavili seznam hostů. Bylo třeba sehnat celou armádu, která roznese pozvánky.

Pozvali sledí krále, zlatou rybku, mořské čerty, zázračného obra-rybu velryba, mořské víly ze slaných i sladkých vod, obří chobotnici, modrého draka a mnoho skutečných mořských zvířat neobvyklého vzhledu a barev, jakož i kouzelná stvoření.

Dlouho se hádali a dokonce se pohádali, koho pozvat a koho ne. Celý měsíc zabralo sestavování seznamu hostů a Mořský car na svůj splín úplně zapomněl.

Další měsíc strávili sestavováním jídelníčku. Co všechno tam nezařadili! Například ragú z uší bahenního mečouna. Mořští lovci mečouny nesehnali, bažina se k lovu nehodila. Museli je koupit od Kikimor, a ty byly proslulé svou lakotou!

Mušle pod zlatavou omáčkou ze vzácné pozemské rostliny, zlatého rozmarýnu. Ten rostl jen v horách v Norsku a sbíraly ho trolové. Ach, muselo se jim zaplatit černými perlami!

Smažené jazyky hrozných tropostrků z zasněžených polí Antarktidy. Tady se domluvili s císařskými tučňáky. Žádné dary nechtěli. Místo toho jejich vůdce vyjednal pozvání na carovu oslavu.

Víno pro tak skvělý svátek poprvé objednali od vinařství na Krymu v Orelapitosu. Růžově oranžové perlivé víno neobyčejné chuti. A navíc uvařili šumivý nápoj nafantalepno z mořských šišek.

Dort na jubileum slíbila upéct Babka Ježibaba, byla to proslulá cukrářka. Všechny suroviny byly pozemské. Pro dort dvorní sklenáři vymysleli zvláštní nepromokavou nádobu.

Čarodějka uvařila Ježibabě lektvar, aby mohla zůstat pod vodou, jak dlouho bude potřeba. A bylo jim o čem si povídat!

Hlavní kuchař neměl ani ve dne, ani v noci klid. Kolik surovin bylo třeba připravit a sehnat, kolik nových pokrmů ochutnat!

A tak se Mořský car s Černomorem pustili do psaní scénáře. Tady to drhlo. Cokoli navrhl Mořský car nebo Černomor, všechno už kdysi bylo, a přitom se všechny chtěli něčím překvapit a sami se pobavit!

Možná bychom měli přizvat domácího skřítka z nějaké velké vesnice, třeba mají lidé něco nového, navrhl Černomor.

Řečeno, uděláno. Vyslali posla do nejbližší vesnice u moře s lektvarem od Čarodějky, aby skřítek mohl dýchat pod vodou.

Černomor a Mořský car byli z vyprávění skřítka šokováni. Lidé teď sedí doma, dívají se na nějakou televizi nebo koukají do telefonu. Co se v telefonu děje, skřítek neví, ale lidé s ním dokonce spí. Televize je prý jako koberec na zdi, jen na ní pořád něco blikají, pořád něco hlásí a pořádají kvízy. Skřítkovi se nejvíc líbí pořady o zvířatech a sportovní přenosy.

Od skřítka slyšeli mnoho zajímavého a neobvyklého. Za to ho odměnili sudem nakládané mořské mrkve, což je výborná pochoutka.

Mořský car a Černomor se pak rozhodli uspořádat nějakou hru. Mořští obyvatelé jsou většinou negramotní a nemají čas sedět nad knihami. Proto vymysleli různé soutěže.

Každý tu předvede, co umí. Najdou nejrychlejšího, nejsilnějšího, nejchytřejšího, nejkrásnějšího, toho, kdo umí vymýšlet nejlepší vtipné příběhy, a toho, kdo nejlépe zpívá. Soutěží bude hodně. Pak se všichni vítězové utkají o superdárek. Zbývalo už jen vymyslet superfinále.

Tak uplynulo půl roku a nastal dlouho očekávaný den narozenin: devadesát devět let! Hostů se sjelo hodně! Podvodní svět nikdy neviděl na jednom místě tolik mořských obyvatel, skutečných i kouzelných. Několik dní trvaly soutěže a pak přišlo superfinále. Všechny porazil modrý drak.

Hned na začátku oslavy vypil zvětšovací lektvar. Takovou krásu zvířete ještě nikdo neviděl! Vyhrál černou perlu se zlatými tečkami na zkroucené platinové šňůře.

Když chtěl, mohl modrý drak i bez lektvaru být větší nebo menší, stačilo jen požádat černou perlu.

Starodávná truhla

V posledním dni oslavy se hosté seřadili do obrovské fronty před trůnem Mořského cara s dárky. Tři dny rozdávali dárky. Co všechno tam bylo! Nebylo možné to všechno spočítat!

Slavnost skončila úžasným mořským ohňostrojem. Připravil ho Rifty z Černého kuřáka. U paláce vybuchovaly ohnivé koule, medúzy a hvězdy, vše zalily pestré světlice. Pozemští obyvatelé se polekali: nejsou to náhodou podmořské sopky, které se probudily? Nic strašného se ale nestalo, na jedinou noc ohňostroje stačily.

Nakonec se všichni rozjeli domů. Mořský car se pustil do třídění dárků a přizval na pomoc Černomora. Po několika dnech našli ve štěrku starodávnou truhlu obrostlou mušlemi se těžkým zámkem.

Nevzpomínám si, že bych tohle dostal! vykřikl Mořský car. Jak myslíš, Černomore, není nebezpečné ji otevřít?

Vždyť ani klíč nemáme, divil se Černomor, jak ji tedy otevřeme?

Želva Taraskа mi daroval zlatý klíč, řekla, že otevře jakýkoli zámek, Mořský car si sňal z krku šňůrku z mořské řasy namočené v slzách mořských víl, na které visel zlatý klíč.

Jak slíbila želva, klíč přesně pasoval do zámku. Víko starodávné truhly se s rachotem otevřelo. Uvnitř bylo rozděleno na třicet tři přihrádek, tři na jedenáct. V každé leželo zlaté vejce, uprostřed bílé. Vedle ležel svitek mořské řasy a na něm speciálním mořským inkoustem bylo napsáno:

„Aktivovali jste vejce, za den praskne. Připravte skleněné inkubátory s malými otvory pro cirkulaci vody a vložte do nich vejce. Ze zlatých se vylíhne třicet dva bohatýrů v šupinách žhnoucích jako oheň a z bílého carevna Labuť. Zpočátku budou mladí jako plůdek: třicet dva zlatých a jeden bílý. Krmte je mlékem Manatidy. Bohatýři se stanou věrnými strážci. Vychovatelem jim bude Černomor. Carevnu Labuť vychová Čarodějka. Bohatýři mohou žít ve vodě jako zlatí mořští lidé a na krátkou dobu přijmout lidskou podobu, a carevna Labuť bude ve vodě mořskou pannou, na hladině labutí bílou nebo dívkou neobyčejné krásy. O ní se bude říkat:

„Za mořem carevna žije,
od pohledu se nedá odtrhnout:
Dnem světlo boží zastírá,
nocí zemi osvětluje,
měsíc se jí na copu třpytí,
na čele hvězda hoří.
A sama je tak vznešená,
jde jako páv;
a když promluví,
zní jako říčka, jež šumí.“

Celý palác se dal do pohybu: mořští sklenáři z modrého písku vyrábějí skleněné inkubátory, lovci mořských krav vyrazili, dvorní mořské panny se učí z knihy dojit mořskou krávu. Mořský car, Černomor a Čarodějka u šálku kurilského čaje probírají výchovu budoucích bohatýrů a carevny Labutě.

Druhý den bylo všechno připraveno: ve velkém akváriu leží v řadě třicet tři vajec, jedno bílé a třicet dva zlatých. Mořský car sedí na trůnu, Černomor a Čarodějka v křeslech čekají, až se vylíhnou mladí.

Ozval se prask. Bílé vejce popraskalo. Za ním se pokryla prasklinami i zlatá. Skořápky zmizely a po akváriu teď plave třicet dva zlatých plůdků a jeden bílý.

Carevna Labuť a budoucí bohatýři rostou rychle, všemu se učí za pochodu. Tak si to Mořský car přál, protože potřeboval dobrou stráž.

Žádná válka se sice nerýsovala, ale kdo by odmítl bohatýry! Čarodějka musela vymyslet zvláštní lektvar pro růst dětí.

Ať už dlouho nebo krátko, bohatýři vyrostli do obrovských rozměrů. Celé dny jsou s nimi Černomor, učí je všemu, co sám umí. V přísnosti a lásce bohatýři rostou.

Z bílého plůdku vyrostla mořská panna s modrýma očima. Čarodějka se o ni stará a rozmazluje ji. Čarodějka doufala, že se carevna Labuť naučí čarovat, ale kouzla se jí, bohužel, nechytala. Možná je to i lépe. Mořský car považuje carevnu Labuť za svou dceru.

Panna vyrostla v krasavici a pověst o ní se rozneslá po celém kouzelném světě. Nápadníci sjíždějí na palác Mořského cara ze všech krajů. Jenže dívka se jim nelíbí a car nechce svou adoptivní dceru provdat ani za Leszého, ani za Vodníka, ani za Trola.

Tu se ze strany země začaly šířit neuvěřitelné zvěsti. Prý se objevil nějaký mořský drak, který ničí kraje delfínů a velryb, a dokonce se ho bojí i žraloci. Zvěsti se objevovaly a zase mizely.

Mořský car s Černomorem se rozhodli zatím nedělat nic, třeba jde jen o pomluvy. Palác Mořského cara byl navíc pod spolehlivou ochranou třiatřiceti bohatýrů a Černomora!

Modrý drak

Tu odnikud připlul velký modrý drak, ten samý, s černou perlou na krku, a nesl dopis. V paláci ho přijali se všemi poctami. Mořský car rozlepil obálku a začal číst. Čím dál tím byl bledší. Dočetl a rozhodně řekl modrému drakovi:

Nikdy, nikdy se to nestane!

Černomorovi a jeho bohatýrům nařídil, aby drak opustil palác.

Jakmile draka odvedli, Mořský car seskočil z trůnu, pobíhal kolem Černomora, rudý vzteky, a mával dopisem. Černomor ho stěží uklidnil.

Mořský car strčil dopis Černomorovi, sám byl tak rozzlobený, že nemohl ani mluvit. Strýc Černomor rozvinul list mořské řasy. Čím dál tím víc četl, tím byl jeho obličej rudší. Co bylo v dopise napsáno:

„Chci, aby se carevna Labuť stala mou ženou. Lhůta je týden. Věno není třeba. V případě odmítnutí ji už živou neuvidíte! Čekám svou ženu za týden u ostrova Buyan v osm hodin večer podle mořského času.“ A podpis: „VELKÝ a MOCNÝ“.

Černomor bez dalšího mluvení vyrazil na své mořské želvě za Čarodějkou a Mořský car za ním! Vřítili se k ní oba, strčili jí dopis. Přečetla ho a zezelenala.

Tak, bez paniky! řekla Čarodějka po přečtení. Budeme přemýšlet, máme celý týden. Kdo dopis přinesl?

Modrý drak. Pamatuješ, vyhrál soutěž? Dostal za to i černou perlu, řekl Černomor.

A jak velký byl? zeptala se Čarodějka.

Obrovský! zařval Mořský car.

S tou perlou je něco v nepořádku, zamumlala Čarodějka, podle mých výpočtů už neměla fungovat.

Odnikud se objevila vysoká skříň a štafle. Čarodějka se s kряcháním začala šplhat nahoru a na každé polici, zaplněné starými knihami, něco hledala. Štafle byla stále vyšší a Čarodějka šplhala stále výš.

Nakonec na samém vrcholu našla svitek obrostlý mušlemi. Zamumlala kouzlo, a všechno zmizelo: skříň i štafle. Lehkým pohybem ruky zmizely mušle ze svitku.

Čarodějka svitek rozvinula a přečetla:

Miro trédi světko lani,
Želdovaro perigláti
Čerepino, ortoulti
Vykaltido terингопутti.

Co je to za abrakadabru?! rozzlobil se Mořský car.

Nerušte mě, zapomněla jsem ten starý jazyk, zamumlala Čarodějka, musím si dát šálek čaje!

Raz, a před společností stál prostřený stůl s čajem a mořskými zákusky. Sotva Čarodějka upila čaj, napadlo ji:

Teď už vím všechno! Modrý drak s pomocí černé perly může nejen měnit velikost, ale i se proměnit v jakékoli stvoření. Není to posel od velkého a mocného, on sám je velký a mocný, bohužel…

Jak se to mohlo stát? Ty jsi nám na to tedy sama накликala tuto pohromu? vykřikl Mořský car.

Neberte mi život, zachvěl se Čarodějčin hlas, nenašla jsem mořskou rostlinu krupolutu jemnou, tak jsem vzala krupolutu větvitou, netušila jsem, že to bude mít takový účinek…

A ty, Černomore, jsi taky před mými narozeninami pořád říkal: pozvi, pozvi modrého draka! Vinní jste oba! Co teď uděláme? nervózně vykřikl Mořský car.

Ve svitku je napsáno, že modrého draka může porazit jen člověk. Každý kouzelník je proti drakovi bezmocný. Černá perla chrání modrého draka před jakoukoli magií.

Kde vezmeme člověka? Modrý drak je obrovský a plave v hlubinách moře, a člověk dokáže dýchat jen vzduch! řekl Černomor s hořkostí.

Mám jeden nápad. Musíme zjistit, jestli se carevna Labuť umí proměnit v ptáka i v člověka. Dokud to nezkusila, líbí se jí žít v moři. A pak budeme přemýšlet dál, řekla Čarodějka…

Pokračování příště.

Pohádka Předehra a zákulisí pohádky o carovi Saltánovi je k dispozici ve formátu FB2 pro telefony, tablety, počítače a čtečky e-knih.
Podobné pohádky
Jak se Kolobok seznamoval na internetových stránkách
Jak se Kolobok seznamoval na internetových stránkách
I Kolobok bývá osamělý. Proto se rozhodl — zaregistruji se na seznamce. Tím to všechno začalo. Moderní poučný příběh o tom, jak se Kolobok seznamoval na internetu
5 777 3
Jak si zajíc a vlk vyměnili ocasy
Jak si zajíc a vlk vyměnili ocasy
Poučný moderní příběh o tom, jak si Zajíc a Vlk vyměnili ocasy. Co z toho asi vzejde?
31 933 3
Pohádka o princezně a drakovi
Pohádka o princezně a drakovi
Moderní pohádka o jedné princezně, která se strašně moc bála děsivého draka. Ale jednoho dne překonala strach a rozhodla se ho navštívit... A tak získala nového přítele.
12 439 1
Pohádka o třech koláčích
Pohádka o třech koláčích
Král jednou řekl svým dcerám — upečte mi každá koláč k mým narozeninám. Dvě budoucí princezny úkol splnily, ale třetí přišla s prázdnýma rukama. Z autorské pohádky se dozvíte proč
5 431 3

Chcete dostávat upozornění na nové pohádky?

↑