Čí se ztratilo dítě?
9 067

Čí se ztratilo dítě?

Autor:
Krátká autorská pohádka o dívence a koťátku, o laskavosti a vnímavosti, o přátelství a milosrdenství pro děti předškolního věku. Příběh naučí děti nepřecházet bez povšimnutí cizí neštěstí a vždy pomáhat tomu, kdo to potřebuje. Vhodné ke čtení na dobrou noc.

Osamělé smutné koťátko se schovalo pod dřevěnou lavičkou před deštěm

Déšť byl jemný, mrholil, ale malé Aničce se to dokonce líbilo.

S takovým potěšením si obula své růžové gumové holinky a její deštník s jahodami se k nim prostě dokonale hodil! Anička se procházela s maminkou. Zatímco maminka u obchodu mluvila se známou paní, holčička si představovala, že je odvážná dobrodružka.

Déšť přestal, a kolem byly tak úžasné louže! Dalo se dokonce změřit jejich hloubku, vždyť právě proto mají na nožkách tak skvělé holinky!

Anička se velmi zabrala: právě teď měla důležitý úkol ― najít nejhlubší louži. Proto hned nepochopila, odkud se ozvalo mňoukání. Ztuhla a pozorně naslouchala. Žalostné mňoukání se opakovalo. Ano, tenhle zvuk vycházel zpod vedlejší lavičky!

Ahoj, čí jsi, človíčku? ― zeptala se Anička malého zrzavého chomáčku, který se vyplašeně vykukoval zpod lavičky.

Jsem maminčin! ― vyplašeně pípl malý.

A kde je tvoje maminka?

Nevím, ztratil jsem se…

Aničko, dcerunko, je čas jít domů. Ó, a čí je tohle mládě? ― překvapeně se zeptala maminka. Právě se rozloučila se známou a přišla k dceři.

Je maminčin! ― sebevědomě odpověděla holčička. ― A ztratil se!

Chudinka, ― povzdechla si maminka, ― úplně promokl! Tak, Aničko, rozhodnuto: vezmi si nového kamaráda. Takovému človíčkovi tu nemá být zima. A ty, malý, neboj se, tvoji maminku najdeme!

Opravdu ji najdete? ― žalostně se zeptalo koťátko.

Určitě, ― odpověděla Anička. Opatrně nesla v rukou malý zrzavý chomáč.

Doma se človíček začal cítit lépe. Oschl, srovnal si srst a Anička ho nakrmila mléčkem. Koťátko vyprávělo, že žije s maminkou a babičkou-majitelkou a že dosud nikdy nebylo venku. Ale babička odešla k sousedce a dveře nezavřela, asi z roztržitosti.

Kočičí maminka spala a Zrzkovi (tak se malému říkalo) nebylo vůbec co dělat. A tak se rozhodl na chvilku vyjít z domu, jen se podívat, co je venku zajímavého, a pak hned zpátky.

Ale venku uviděl tak zajímavého ptáčka! Malý si ani nevšiml, jak se ocitl na cizím dvoře. Ptáček najednou odletěl a začal pršet.

Maminka s babičkou se třesou strachy, nevědí, kde jsem. Jak se mám teď najít? ― smutně povzdechl Zrzek.

Já vím, vím! ― Anička přinesla fixy a sešit. ― Napíšeme inzerát!

Šikovná dcero, ― pochválila ji maminka, ― jsem přesvědčená, že tvoji blízcí se, Zrzku, hned najdou. A zatím můžeš zůstat u nás na návštěvě, nebo proti tomu nic nemáš?

Samozřejmě ne. Děkuji vám.

Druhý den v bytě zazvonil zvonek. Přišla kočičí maminka a babička-majitelka pro malého. Anička byla zároveň smutná i šťastná. Stihla si k človíčkovi přilnout, ale dospělí slíbili, že se budou často stýkat.

Anička si sedla ke stolu. Strašně chtěla nakreslit svého nového kamaráda, a tu se písmenka jako šibalská dětičky roztančila na listu sešitu:

«Čí se ztratilo dítě?
Pláče pod lavičkou koťátko,
Déšť ho zraňuje,
Mokrý, a nehřeje.

Čí je ten zrzavý kluk?
Jako sluneční zajíček,
Který se ztratil mamince.
Pro někoho je přece nejdražší,

Nejmilejší, nejkrásnější,
Hodné kočičátko, roztomilé.
Jak se najednou ztratil,
Zůstal večer pozdě venku?

Tady mrzne dítě,
Malé zrzavé koťátko.
Musíme hned hledat, přátelé,
Nesmíme jít kolem s tebou.

Tak hořce pláče dítě,
Něčí synek, koťátko.
Dokud malého přijali,
Drahý, vždyť nejsi sám,

Zahřejeme tě, nakrmíme,
Ať jsme i nejsme rodina.
A tvoje maminka je přímo blízko,
Poděkuje nám pohledem,

Umyje drobečka milého.
Doprovodíme koťátko i kočku.
Vždyť na světě takhle nemá být,
Aby se ztrácely děti!«

Dcerunko, výborná básnička, jsi šikovná! ― řekla maminka Aničce. – Myslím, že se Zrzkovi, jeho mamince a babičce bude líbit.

Ano, jen kdy ho zase uvidím, ― povzdechla si holčička.

Zítra večer přijdou k nám na návštěvu, ― usmála se maminka, ― vždyť jsme slíbili, že se budete stýkat!

Hurá! ― zvolala Anička.

Jejich přátelství se Zrzkem teprve začínalo. Před nimi bylo tolik dnů na hry a procházky. Samozřejmě pod dohledem dospělých. Malí se přece ještě musí trochu vyrůst, aby se zase neztratili! A na světě takhle nemá být, aby se ztrácely děti!

Pohádka Čí se ztratilo dítě? je k dispozici ve formátu FB2 pro telefony, tablety, počítače a čtečky e-knih.
Podobné pohádky
Jak se Kolobok seznamoval na internetových stránkách
Jak se Kolobok seznamoval na internetových stránkách
I Kolobok bývá osamělý. Proto se rozhodl — zaregistruji se na seznamce. Tím to všechno začalo. Moderní poučný příběh o tom, jak se Kolobok seznamoval na internetu
5 776 3
Jak si zajíc a vlk vyměnili ocasy
Jak si zajíc a vlk vyměnili ocasy
Poučný moderní příběh o tom, jak si Zajíc a Vlk vyměnili ocasy. Co z toho asi vzejde?
31 931 3
Pohádka o princezně a drakovi
Pohádka o princezně a drakovi
Moderní pohádka o jedné princezně, která se strašně moc bála děsivého draka. Ale jednoho dne překonala strach a rozhodla se ho navštívit... A tak získala nového přítele.
12 438 1
Pohádka o třech koláčích
Pohádka o třech koláčích
Král jednou řekl svým dcerám — upečte mi každá koláč k mým narozeninám. Dvě budoucí princezny úkol splnily, ale třetí přišla s prázdnýma rukama. Z autorské pohádky se dozvíte proč
5 429 3

Chcete dostávat upozornění na nové pohádky?

↑